Dnes mne potkala skvělá příhoda v práci. Debatovali jsme s kolegou z IT oddělení o tom, kdy pro mne dokončí nějaké programování, do něhož se zatím nepustil a celá konverzace se odehrávala přibližně v tomto duchu:
Já: „A mám se tě vůbec ptát, kdy budeš mít tu dlouhou statistiku?“
IT specialista: „Zítra s ní navážu vztah. Ony ty programy pak lépe poslouchají a nedělají problémy.“
Já: „Upřednostňuješ při programování osobní přístup, jo?“
IT specialista: „Jistě. Protože ať uděláš co uděláš, tak stejně je to nakonec chyba v tobě.“
Já (v tu chvíli přišla inspirace a nebyl jsem schopen dostatečně rychle zareagovat, protože jsem byl uchvácen tou myšlenkou).
IT specialista: „A možná mi s ní pomůže i Pepa.“
Já: „Takže to bude něco jako programátorský sendvič. To si to ta statistika pěkně užije…
Tak mne napadá, že vlastně ty programy stejně nakonec udělají přesně to, co jim zadáš, že?“
IT specialista: „No právě, že ne!“
Já: „Já ti rozumím, ale musíme to spolu objasnit čtenářům...“
IT specialista: „Jo takhle…! Program jen slepě vykoná přesně to, oč jej požádám. Takže pokud nedostávám to co chci, tak to jen znamená, že o to špatně žádám.“
Nemáte v životě to, co chcete?
Možná jen špatně žádáte…
…a nebo zatím nejste tak dobří programátoři.
Žádné komentáře:
Okomentovat