středa 22. února 2012

Proč se 2012 nic nestane - předmluva

...alespoň nic globálně katastrofického.


Tohle nebude čtení pro uklidnění a ukonejšení.
Vlastně to bude dost negativní čtení, takže pokud raději meditujete za světový mír, obklopujete se duchovními věcmi, naplňujete pozitivními myšlenkami a doufáte, že takto změníte svět k lepšímu, tak tyto články raději nečtěte. Nebudou se vám líbit.
Ve skutečnosti budu nás, jako lidstvo, kritizovat, zesměšňovat a ponižovat. A náležitě si to užiji.
Tímto se chci pokusit podívat na ústřední témata naší doby, které definitivně nefungují a které se ničím výše uvedeným nezmění.
A proč ne?
Protože od hnutí hippie uběhlo už pár dekád a svět jde stále spíše do kopru. Svou každodenní činností jej činíme méně a méně obyvatelným pro čím dál bližší generace našich potomků.
A to všechno zvládáme pouze a jenom díky naději. Bláhové naději, podotýkám.
Jedni doufají, že budou stále bohatnout, že růst je nekonečný a že zákon příčiny a následku neexistuje.
Další doufají, že jejich mizérie konečně jednoho krásného dne skončí, protože nějaká vyšší moc mávne kouzelným proutkem, čímž potrestá zlé a odmění dobré. To o té příčině a následku u nich samozřejmě platí také.

Proč se tedy zmiňuji o roku 2012?
Protože díky tomuto datu, které leží v budoucnosti zapomínáme na samotnou budoucnost.