neděle 22. července 2012

Hledání


„Kam to sakra mohli strčit?“ začínaly mi téct nervy. Potřeboval jsem čistič odpadů a už deset minut jsem jej v tom obchoďáku nemohl najít. „Možná bych měl ty brýle nosit pořád,“ vrčel jsem si pod pomyslnými vousy, když tu jsem již po několikáté během chvíle zahlédl dlouhé blonďaté vlasy.
„Spíše odbarvené,“ upřesnil jsem v duchu při pohledu na její obočí. „Neměla už být s maminkou u pokladen?“ Zamířil jsem k ní a u toho přemýšlel nad jejím věkem. Musel jsem do možných kalkulací zahrnout i vzhled její matky. Shodou okolností jsem totiž včera dostal poměrně tvrdou lekci o tom, jak mohou vypadat šestnáctileté dívky.
„Taky to nemůžete najít?“ oslovil jsem ji, když se mi ji podařilo dohnat. Unikala mi už několik drogistických uliček a při tom se velmi usilovně rozhlížela. Obdařila mne plachým pohledem, který měl spíše tendenci unikat očnímu kontaktu někam po mou levici a směrem dolů.
„Třeba si můžeme pomoci,“ pokračoval jsem v zatím dosti jednostranné konverzaci, „já mohu vědět, kde je to vaše a vy mi pomůžete s mým čističem odpadů.“
Odpověděla mi mlčením podbarveným ruměncem, který byl patrný i přes slabší vrstvu make-upu. Pak natáhla ruku do regálu, zčervenala ještě více a beze slova ode mne prakticky utekla.
„Aspoň někdo našel to, co hledal,“ povzdechl jsem si a pak se podíval na objekt jejího pátrání.
„Vypadá to, že zatím co já potřebuju protáhnout, slečně šlo spíše o ucpávání,“ pousmál jsem se s pohledem upřeným na krabičky dámských tampónů.